Když se poprvé setkali,přišla a usedla do proutí masivního křesla.
Usmála se jen,špitla své jméno,a on spatřil její rovnátka.
Hlavou mu prolétlo spoustu myšlenek.
Vedle něj seděla také Eva,nebo Evuš,to je jedno –
byli tam spolu a ona za nimi přijela,už ani vlastně nevěděl proč.
Ale když mu Evuš řekla, že na ni ještě počkjí,měl v sobě hněv,
ptal se sám sebe proč,proč,když se chtějí jet dnes milovat.
Proč čekat na ženu, kterou nezná a ani nechce poznat,samá proč,proč.
Tepalo ho to slůvko a otázka do ušních bubínků ,a v hlavě měl zlobu a chaos.
Ona snad dnes nechce jet,nebo proč,jaké záměry jí k tomu vedou,a už další otázka.
A ona si sedí,usmívá se na něj skrze svá rovnátka,jež mu zprvu vadila,
nebo nevadila,neví,spíše to byla momentální averse,než se jí podíval do očí.
Byly jak dva uhlíky a přestal myslet na rovnátka,na Evuš a začal se předvádět.
Věděl to a dal by si za to dnes s odstupem času pár facek,musel být uřčitě trapný,
ale uvědomoval si chvilkama,že by nikdy netušil,jak mohou být i rovnátka sexy.
Dnes ,když zde sedí a přemýšlí a vzpomíná nad jejich prvním setkáním,
usmívám se a je mu dobře,ví že byly i chvilky,kdy Evuš nevnímal a snad ani vnímat nechtěl.
Moc si přál,aby ho vnímala tak ,jako on vnímal ji,ale také si uvědomoval,že kdyby se ho zeptala,
proč ji tak vnímal,věděl, že nebude umět na to ani dnes odpovědět.
Věděl jen,že když Evuš řekla jedeme,nechtělo se mu,,ještě ne,,říkal si v mysli.
Proč vstáváme?Aha,říká to jen pro sebe,nikdo ho neslyší , vstane,
podá ji ruku a když opouštím hotelovou halu ,dá jí i polibek.
Přátelský,ale sám si přál aby v podvědomí to tak nebylo-divné co?
Ten den byc netušil,že se jejich osudy opět spojí,či spíše že to setkání není poslední.
Nasedají do auta a ještě v hotelovém apartmá vidí když zavře oči-
její úsměv s rovnátky a její uhrančivé uhlíky,jež se na něj dívaly.
Dívaly s nedůvěrou a zároveň se zaujetím a byl rád,i když opět nevěděl proč...jen se dohadoval a přál si....
„Jdi se osprchovat prdelko“zaslechnu hlas Evuš a otvíral oči s vědomím,
že obrázek zmizne a nemusí se již vrátit.
Milují se ten večer nezvykle vášnivě,spousty hlasitých orgasmů,spousty něhy,a pak cigaretka.
Leží na břiše,hlavou tam,kde bývají nohy,kouří a zkouší přivřít oči.
Zkouší,jestli se mu vrátí ten obrázek té holky,jež dnes letmo poznal,
holky s rovnátky a nádhernými hnědými kukadly a okouzlujícím úsměvem.
Vrátil a neví opět proč,ale byl jsem šťasten,usmíval se ,byla zde najednou s ním,v jeho mysli,v jeho fantasii.
Cizí holka,o které nic nevěděl,byla zde-přítomna jeho milování s Evuš a byl tomu rád.Nikdy nic takového neprožil..
Pomalu usíná,přivřená víčka a noří se do hlubokého spánku.
Jednu ženu ten večer vášnivě miloval a druhá ho provází ve snu a s ním a jeho představama usíná.
Asi je blázen,ale chce jím být i na dále,chce být blázen a ji mít na blízku.
Ráno vstává,a vše se mu začíná opět vybavovat a cítí provinile,jako by podvedl.
Neví,asi podvedl sám sebe,.ale tu noc patřilo jeho tělo jiné ženě než mysl,a byl za to rád.
Usmála se jen,špitla své jméno,a on spatřil její rovnátka.
Hlavou mu prolétlo spoustu myšlenek.
Vedle něj seděla také Eva,nebo Evuš,to je jedno –
byli tam spolu a ona za nimi přijela,už ani vlastně nevěděl proč.
Ale když mu Evuš řekla, že na ni ještě počkjí,měl v sobě hněv,
ptal se sám sebe proč,proč,když se chtějí jet dnes milovat.
Proč čekat na ženu, kterou nezná a ani nechce poznat,samá proč,proč.
Tepalo ho to slůvko a otázka do ušních bubínků ,a v hlavě měl zlobu a chaos.
Ona snad dnes nechce jet,nebo proč,jaké záměry jí k tomu vedou,a už další otázka.
A ona si sedí,usmívá se na něj skrze svá rovnátka,jež mu zprvu vadila,
nebo nevadila,neví,spíše to byla momentální averse,než se jí podíval do očí.
Byly jak dva uhlíky a přestal myslet na rovnátka,na Evuš a začal se předvádět.
Věděl to a dal by si za to dnes s odstupem času pár facek,musel být uřčitě trapný,
ale uvědomoval si chvilkama,že by nikdy netušil,jak mohou být i rovnátka sexy.
Dnes ,když zde sedí a přemýšlí a vzpomíná nad jejich prvním setkáním,
usmívám se a je mu dobře,ví že byly i chvilky,kdy Evuš nevnímal a snad ani vnímat nechtěl.
Moc si přál,aby ho vnímala tak ,jako on vnímal ji,ale také si uvědomoval,že kdyby se ho zeptala,
proč ji tak vnímal,věděl, že nebude umět na to ani dnes odpovědět.
Věděl jen,že když Evuš řekla jedeme,nechtělo se mu,,ještě ne,,říkal si v mysli.
Proč vstáváme?Aha,říká to jen pro sebe,nikdo ho neslyší , vstane,
podá ji ruku a když opouštím hotelovou halu ,dá jí i polibek.
Přátelský,ale sám si přál aby v podvědomí to tak nebylo-divné co?
Ten den byc netušil,že se jejich osudy opět spojí,či spíše že to setkání není poslední.
Nasedají do auta a ještě v hotelovém apartmá vidí když zavře oči-
její úsměv s rovnátky a její uhrančivé uhlíky,jež se na něj dívaly.
Dívaly s nedůvěrou a zároveň se zaujetím a byl rád,i když opět nevěděl proč...jen se dohadoval a přál si....
„Jdi se osprchovat prdelko“zaslechnu hlas Evuš a otvíral oči s vědomím,
že obrázek zmizne a nemusí se již vrátit.
Milují se ten večer nezvykle vášnivě,spousty hlasitých orgasmů,spousty něhy,a pak cigaretka.
Leží na břiše,hlavou tam,kde bývají nohy,kouří a zkouší přivřít oči.
Zkouší,jestli se mu vrátí ten obrázek té holky,jež dnes letmo poznal,
holky s rovnátky a nádhernými hnědými kukadly a okouzlujícím úsměvem.
Vrátil a neví opět proč,ale byl jsem šťasten,usmíval se ,byla zde najednou s ním,v jeho mysli,v jeho fantasii.
Cizí holka,o které nic nevěděl,byla zde-přítomna jeho milování s Evuš a byl tomu rád.Nikdy nic takového neprožil..
Pomalu usíná,přivřená víčka a noří se do hlubokého spánku.
Jednu ženu ten večer vášnivě miloval a druhá ho provází ve snu a s ním a jeho představama usíná.
Asi je blázen,ale chce jím být i na dále,chce být blázen a ji mít na blízku.
Ráno vstává,a vše se mu začíná opět vybavovat a cítí provinile,jako by podvedl.
Neví,asi podvedl sám sebe,.ale tu noc patřilo jeho tělo jiné ženě než mysl,a byl za to rád.