Venku je dnes nádherný den,jaký bývá v tyto podzimní dny velmi vyjímečným.
Dnes jdeme s Evuš do klubu,ale až na večer.Mám zase to své tušení a nevím co se stane,ale vím,že tam budeš,že tě opět uvidím.
To mi stačí i když uvnitř duše doufám,že se naskytne příležitost i s tebou hovořit.
Nevím co ti budu povídat,pokud tento okamžik nastane,ale to je jedno,jelikož vím,že s tebou se dá hovořit o čemkoliv.
Moc se těším na ta tvá hnědá kukadla a líbezný úsměv s rovnátkovým erotyčnem.
Moc se těším na tvé rty,nemyslím tím líbání,ale strašně rád je pozoruji,když hovoříš.
Málokdo si asi uvědomuje,jak je erotické a vzrušující pozorovat rty,tedy pokud jsou krásné jako jsou ty tvoje-při mluvě.
Celý den jsem měl kupodivu hodně práce.Výrobci nafty uzavřely výrobny a to ne jen u nás,tak začala celorepubliková honba za naftou a benzínem.
Telefony,nákupy lodí přes burzu,no prostě blázinec jak má být.Dokonce mi to i vyhovovalo.
Čas mi rychleji plynul a také jsem konečně dělal něco,co mělo v sobě drobet adrenalínu.
Večer se blížil,a já měl konečně vše hotovo,nakoupený benzin i naftu na tři dny do foroty,a tak jsem se mohl již jen těšit.
Dojel jsem domů.Evuš tam již byla a ledabyle se připravovala.
Zkoušela si věci,které jsme den před tím nakoupili a pořád chtěla,abych jí poradil.
Nechtělo se mi,ale nakonec si vzala co jsem jí řekl.
„Dnes tam bude Evka“z ničeho nic řekla,a já věděl,že jsem se opět nemýlil,že mé podvědomí pracuje jako vždy.
Jen jsem řekl“to je dobře,rád ji uvidím“a nemohl jsem nevnímat takový ten divný úsměv,jež mě po mé větě Evu opětovala,kdy je nakloněna lehce do předu,přizvedne oči a usměje se.
Již tento pohled i úsměv znám,dělá to vždy,aby člověk nevnímal její momentální emoce,což znamená,že jí asi vadí,že se na tebe těším.
Sedáme do auta, a jedem ještě koupit cigarety na benzínku.To co totiž prodávají v Jampě na to se nedá ani koukat,natož kouřit.
Pouštím Nohavicu a ona mi při jízdě začne sahat do rozkroku.
Jujda,proč to dělá,nikdy před tím to nedělala,a vždy byla chladnou královnou.Chladnou do té míry,že pokud jsem se jí já nedotkl,nepohladil,sama od sebe tu potřebu neměla a jen vždy opětovala doteky mé.
Mnohdy jsem si říkal,že kdybych nevěděl,jak se miluje a jak milování prožívá,myslel bych si,že je frigidní.
Až časem jsem si uvědomil,že je to pouhý sobecký a bezcitný chlad její duše.
O to více mě překvapuje co to nyní dělá,ale nijak na to nereaguji,i když nepopírám,že mě to v tu chvíli nevzrušovalo a nestopořilo.
Stihla mě než jsme dojeli do Jampa skoro udělat.
Je zaparkováno,pomalu vstupujeme do Jampy.U dveří hned první obětí mých řekneme tomu příznivkyň a již sestupujem do podzemí klubu,do pekla,jelikož jinak se to někdy nedá nazvat,a to jak pro úděsné nedejchatelno,tak i z důvodu lidí,jež tam někdy zajdou.
Přistoupila ke mně Andy,objala mě a já přes její ramena již viděl,že bude dnešní večer zlomkovější více jak jsem si ráno myslel.První koho jsem zahlédl,byla Julie,Evy milenka,druhá byla Míša-potvůrka,den před tím mi říkala,že jede domů a to jsem již začal tušit,že se něco bude dít.
Tebe jsem zahlédl jako poslední a srdce mi zaplesalo,Stále jsi kousek od Míši ,a já věděl v tu chvíli,že i pro Evu má lež krátké nohy,a čekal jsem v očekávání,co se bude dít.
Nedalo to na sebe dlouho trvat,Všechny tři jste se prokousaly k našemu stolu jako tři sudičky,a jen jsem vnímal se zadostiučeněným Euš,jak její rozpaky nabíraly na obrátkách,a jak se je snažila potlačit tím jejím falešným a arogantním smíchem,jako že vlastně o nic nejde.
Ty jsi stála za zády Evu,po tvé levici stála Míša a proti Míše či vedle ní stála Julie.Ty jsi se usmívala,a já také,.konečně je venku to,co jsem jí říkal snad po sté nelži o nás nikomu a bude to férové vůči druhým,
Urážíš tím,že mlčíš všechny a to včetně mě.
Nikdy nedbala rad A já situaci která nadešla vítal.Sice to nyní zní možná škodolibě,ale já tu situaci vítal.Konečně se vše vyřeší a bude klid.
Míša byla v bojovém,ty jsi na venek s úsměvem zachovávala klid .
Julie však psychicky či pod vlivem mariánky,ani sám nevím, nevydržela-drapla Evu
a táhla jí po schodech ven.
Věděl jsem,že pro dnešní den večer skončil,ale byl jsem tomu rád a to i přes nadávky a opovržení,jakým jsem byl k mému překvapení častován.
Byl jsem také šťasten ,jak jsi se chovala ty,i když to vše v tobě určitě vřelo,a zachovala jsi důstojnost a grácii,jež se mě u tebe toliko líbí a o níž jsem věděl,že ji máš.
Asi tak po hodince vše skončilo,Evu zavelela k odjezdu,a seč to pro mě znamenalo,že tě ten večer již neuvidím,jel jsem rád s určitou pohodou na duši,s pohodou kapitána,jež čeká až roztaje led a uvolní mu cestu k další plavbě.
Ano tento večer jsem si myslel,že jste si konečně uvědomili,jaká Evuš vlastně je člověk.
Ale to je na jiné povídání.Ten večer jsem usnul jako mimino,i když jsem z dálky slyšel,jak tam stále něco rozebírala.Bylo mi to jedno a možná že jsem i na rtech v polospánku vyloudil úsměv spokojenosti nad tím,co se ten večer odehrálo.
Zalezla ke mně do postýlky a když jsem na nic nereagoval,začala mě orálně uspokojovat,a když ani zde nedostala moji reakci,jak by jsi představovala,odešla a já klidně usnul.Ani nevím kdy a jak,ale ráno jsem byl tak v pohodě,jak jsem již dlouho nepamatoval
Dnes jdeme s Evuš do klubu,ale až na večer.Mám zase to své tušení a nevím co se stane,ale vím,že tam budeš,že tě opět uvidím.
To mi stačí i když uvnitř duše doufám,že se naskytne příležitost i s tebou hovořit.
Nevím co ti budu povídat,pokud tento okamžik nastane,ale to je jedno,jelikož vím,že s tebou se dá hovořit o čemkoliv.
Moc se těším na ta tvá hnědá kukadla a líbezný úsměv s rovnátkovým erotyčnem.
Moc se těším na tvé rty,nemyslím tím líbání,ale strašně rád je pozoruji,když hovoříš.
Málokdo si asi uvědomuje,jak je erotické a vzrušující pozorovat rty,tedy pokud jsou krásné jako jsou ty tvoje-při mluvě.
Celý den jsem měl kupodivu hodně práce.Výrobci nafty uzavřely výrobny a to ne jen u nás,tak začala celorepubliková honba za naftou a benzínem.
Telefony,nákupy lodí přes burzu,no prostě blázinec jak má být.Dokonce mi to i vyhovovalo.
Čas mi rychleji plynul a také jsem konečně dělal něco,co mělo v sobě drobet adrenalínu.
Večer se blížil,a já měl konečně vše hotovo,nakoupený benzin i naftu na tři dny do foroty,a tak jsem se mohl již jen těšit.
Dojel jsem domů.Evuš tam již byla a ledabyle se připravovala.
Zkoušela si věci,které jsme den před tím nakoupili a pořád chtěla,abych jí poradil.
Nechtělo se mi,ale nakonec si vzala co jsem jí řekl.
„Dnes tam bude Evka“z ničeho nic řekla,a já věděl,že jsem se opět nemýlil,že mé podvědomí pracuje jako vždy.
Jen jsem řekl“to je dobře,rád ji uvidím“a nemohl jsem nevnímat takový ten divný úsměv,jež mě po mé větě Evu opětovala,kdy je nakloněna lehce do předu,přizvedne oči a usměje se.
Již tento pohled i úsměv znám,dělá to vždy,aby člověk nevnímal její momentální emoce,což znamená,že jí asi vadí,že se na tebe těším.
Sedáme do auta, a jedem ještě koupit cigarety na benzínku.To co totiž prodávají v Jampě na to se nedá ani koukat,natož kouřit.
Pouštím Nohavicu a ona mi při jízdě začne sahat do rozkroku.
Jujda,proč to dělá,nikdy před tím to nedělala,a vždy byla chladnou královnou.Chladnou do té míry,že pokud jsem se jí já nedotkl,nepohladil,sama od sebe tu potřebu neměla a jen vždy opětovala doteky mé.
Mnohdy jsem si říkal,že kdybych nevěděl,jak se miluje a jak milování prožívá,myslel bych si,že je frigidní.
Až časem jsem si uvědomil,že je to pouhý sobecký a bezcitný chlad její duše.
O to více mě překvapuje co to nyní dělá,ale nijak na to nereaguji,i když nepopírám,že mě to v tu chvíli nevzrušovalo a nestopořilo.
Stihla mě než jsme dojeli do Jampa skoro udělat.
Je zaparkováno,pomalu vstupujeme do Jampy.U dveří hned první obětí mých řekneme tomu příznivkyň a již sestupujem do podzemí klubu,do pekla,jelikož jinak se to někdy nedá nazvat,a to jak pro úděsné nedejchatelno,tak i z důvodu lidí,jež tam někdy zajdou.
Přistoupila ke mně Andy,objala mě a já přes její ramena již viděl,že bude dnešní večer zlomkovější více jak jsem si ráno myslel.První koho jsem zahlédl,byla Julie,Evy milenka,druhá byla Míša-potvůrka,den před tím mi říkala,že jede domů a to jsem již začal tušit,že se něco bude dít.
Tebe jsem zahlédl jako poslední a srdce mi zaplesalo,Stále jsi kousek od Míši ,a já věděl v tu chvíli,že i pro Evu má lež krátké nohy,a čekal jsem v očekávání,co se bude dít.
Nedalo to na sebe dlouho trvat,Všechny tři jste se prokousaly k našemu stolu jako tři sudičky,a jen jsem vnímal se zadostiučeněným Euš,jak její rozpaky nabíraly na obrátkách,a jak se je snažila potlačit tím jejím falešným a arogantním smíchem,jako že vlastně o nic nejde.
Ty jsi stála za zády Evu,po tvé levici stála Míša a proti Míše či vedle ní stála Julie.Ty jsi se usmívala,a já také,.konečně je venku to,co jsem jí říkal snad po sté nelži o nás nikomu a bude to férové vůči druhým,
Urážíš tím,že mlčíš všechny a to včetně mě.
Nikdy nedbala rad A já situaci která nadešla vítal.Sice to nyní zní možná škodolibě,ale já tu situaci vítal.Konečně se vše vyřeší a bude klid.
Míša byla v bojovém,ty jsi na venek s úsměvem zachovávala klid .
Julie však psychicky či pod vlivem mariánky,ani sám nevím, nevydržela-drapla Evu
a táhla jí po schodech ven.
Věděl jsem,že pro dnešní den večer skončil,ale byl jsem tomu rád a to i přes nadávky a opovržení,jakým jsem byl k mému překvapení častován.
Byl jsem také šťasten ,jak jsi se chovala ty,i když to vše v tobě určitě vřelo,a zachovala jsi důstojnost a grácii,jež se mě u tebe toliko líbí a o níž jsem věděl,že ji máš.
Asi tak po hodince vše skončilo,Evu zavelela k odjezdu,a seč to pro mě znamenalo,že tě ten večer již neuvidím,jel jsem rád s určitou pohodou na duši,s pohodou kapitána,jež čeká až roztaje led a uvolní mu cestu k další plavbě.
Ano tento večer jsem si myslel,že jste si konečně uvědomili,jaká Evuš vlastně je člověk.
Ale to je na jiné povídání.Ten večer jsem usnul jako mimino,i když jsem z dálky slyšel,jak tam stále něco rozebírala.Bylo mi to jedno a možná že jsem i na rtech v polospánku vyloudil úsměv spokojenosti nad tím,co se ten večer odehrálo.
Zalezla ke mně do postýlky a když jsem na nic nereagoval,začala mě orálně uspokojovat,a když ani zde nedostala moji reakci,jak by jsi představovala,odešla a já klidně usnul.Ani nevím kdy a jak,ale ráno jsem byl tak v pohodě,jak jsem již dlouho nepamatoval