Proč mít rády a proč vlastně milujeme,
to je problém po věky lidstva věčný,
když srdce druhému v lásce darujeme,
a chceme aby za to byl nám vděčný.
Srdce naše mnohdy z kamene a sobecká jsou,
když rozletí se na křídlech svých světem,
oni bez citu a úcty za svým cílem jdou ,
a nezastaví se ni před rozkvetlým květem.
Pak ptám se sám sebe ,proč se radovat,
když život další krutost chystat mi chce,
proč životu ,život a srdíčko plně darovat,
aby rozdrtil ho tak ,jak oříšek na ruce?
Pak si řeknu,že i konce dobré občas jsou,
když srdíčka na cestě se potkávají,
že v lásce a úctě se něžně obejmou,
a jedno druhému se otevrou a rozdajídají.
Člověk sám sobě často si nalhává,
a ve lži hledá víru,touhu v lásku svoji,
když ji najde ji zrak sklopí,či se bojí,
a sám sebe do klamu žití dostává.
Tak vnímám sám sebe,když Venuši miluji
a chtěl bych sebe celičkého tak vyrozdat,
přesto srdce své tobě i nyní pokorně daruji,
již vím,co znamená slůvko milovat,mít rád.
to je problém po věky lidstva věčný,
když srdce druhému v lásce darujeme,
a chceme aby za to byl nám vděčný.
Srdce naše mnohdy z kamene a sobecká jsou,
když rozletí se na křídlech svých světem,
oni bez citu a úcty za svým cílem jdou ,
a nezastaví se ni před rozkvetlým květem.
Pak ptám se sám sebe ,proč se radovat,
když život další krutost chystat mi chce,
proč životu ,život a srdíčko plně darovat,
aby rozdrtil ho tak ,jak oříšek na ruce?
Pak si řeknu,že i konce dobré občas jsou,
když srdíčka na cestě se potkávají,
že v lásce a úctě se něžně obejmou,
a jedno druhému se otevrou a rozdajídají.
Člověk sám sobě často si nalhává,
a ve lži hledá víru,touhu v lásku svoji,
když ji najde ji zrak sklopí,či se bojí,
a sám sebe do klamu žití dostává.
Tak vnímám sám sebe,když Venuši miluji
a chtěl bych sebe celičkého tak vyrozdat,
přesto srdce své tobě i nyní pokorně daruji,
již vím,co znamená slůvko milovat,mít rád.