Život je tak neskutečně krátký,
Než abychom ho plně prožili,
Jen nahlédneme jeho vrátky,
A za malý okamžik je opět zavřeli.
Proto vnímejme ho a pohár jeho pijme ,
A vnímejme i každý nádech a doušek ,
A své lásky a city bez ostychu žijme,
Ať život náš nezná žádných roušek.
Ať nezná samotu a její tesknou píseň,
Ať srdce vaše smutné vždycky ohřeje,
Ať nemáte v duši nikdy žal a tíseň,
A co si přejete nechť vám vždy dopřeje.
Než abychom ho plně prožili,
Jen nahlédneme jeho vrátky,
A za malý okamžik je opět zavřeli.
Proto vnímejme ho a pohár jeho pijme ,
A vnímejme i každý nádech a doušek ,
A své lásky a city bez ostychu žijme,
Ať život náš nezná žádných roušek.
Ať nezná samotu a její tesknou píseň,
Ať srdce vaše smutné vždycky ohřeje,
Ať nemáte v duši nikdy žal a tíseň,
A co si přejete nechť vám vždy dopřeje.