Klid nyní celek zavládl v mojí duši,
když zřel jsem plamínky v očích tvých,
já odložil jsem ze své zbroje kuši,
a dotkl se něžně tvých míst bolavých.
Já použít chtěl bych mastí hojivých,
a tvé rány zhojit bych chtěl z cela,
pak opětovně slyšet jen tvůj smích,
neb celek zhojena jsou obě naše těla.
A i duše snad již klidu svého mají,
když pohledy cestu k sobě nalezly,
ony navzájem jedna druhé podléhají,
a z ulit smutku a strachu vylezly.
když zřel jsem plamínky v očích tvých,
já odložil jsem ze své zbroje kuši,
a dotkl se něžně tvých míst bolavých.
Já použít chtěl bych mastí hojivých,
a tvé rány zhojit bych chtěl z cela,
pak opětovně slyšet jen tvůj smích,
neb celek zhojena jsou obě naše těla.
A i duše snad již klidu svého mají,
když pohledy cestu k sobě nalezly,
ony navzájem jedna druhé podléhají,
a z ulit smutku a strachu vylezly.